Hodnocení žáků

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ VČETNĚ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI  VZDĚLÁVACÍMI  POTŘEBAMI

Východiska pro hodnocení a klasifikaci závazná pro všechny vyučující

  • za základ považujeme zpětnou vazbu – informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku (správně, nesprávně, málo, příliš) nikoliv posuzování kvalit žáka (šikovný, schopný, pilný,..),
  • při poskytování zpětné vazby (popisem nebo konstatováním) upřednostňujeme pozitivní vyjadřování,
  • používáme způsoby a metody posuzování výsledků práce žáků v souladu se základní filozofií ŠVP, zejména s partnerským vztahem k žákům,
  • před každým hodnocením seznamujeme žáka s cíli vzdělávání a příslušnými kritérii hodnocení. Respektujeme právo žáka vědět v čem a proč bude vzděláván a kdy a jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen,
  • sebehodnocení žáka je nedílnou součástí procesu hodnocení. Současně je považujeme za jednu s významných kompetencí, kterou chceme žáka naučit,
  • minimálně používáme tradiční zkoušení žáka před třídou s vědomím, že tak ohrožujeme bezpečné klima a že se jedná o výraznou ztrátu času pro ostatní žáky,
  • přesto, že o výsledné známce rozhoduje vyučující, žáky od počátku přibíráme k diskuzi o známce z důvodů, aby jim byla jasná hodnotící kriteria a dále se posilovala dovednost sebehodnocení,
  • skupinovou práci zásadně nehodnotíme známkou, známku žák získává pouze na individuální výkon,
  • součásti kooperativního vyučování je reflexe procesu, kdy žáci hovoří o tom, jaké dovednosti (kompetence) potřebovali ke zvládnutí úkolu, co musí příště udělat jinak a proč. Také se učí shodnout ve skupině v názoru na kvalitu výsledku či efektivitu postupu. 

Hodnocení a klasifikace

  • Ředitel školy se souhlasem školské rady rozhodl o hodnocení klasifikací, v případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, na základě žádosti zákonného zástupce žáka, o hodnocení slovním, případně kombinovaném.
  • Používáme metodu portfolia. Průběžně shromažďujeme ukázky toho, co žák zvládl. Žáci jsou bráni jako spolutvůrci portfolia, spolurozhodují, které ukázky do něj budou zařazeny. Portfolia jsou nedílnou součástí rozhovorů s rodiči o vzdělávání jejich dětí. 

6.1 Způsoby hodnocení žáků

  • Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně, nebo kombinací obou způsobů.
  • Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka do školy, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
  • V pátém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. 

Slovní hodnocení

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Zásady pro použití slovního hodnocení

O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti jeho zákonného zástupce.

Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

Zásady pro převedení slovního hodnocení žáka na vysvědčení  do klasifikace pro stanovení celkového hodnocení žáka 

Použití slovního hodnocení není mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu žáka.

 

Klasifikace Ovládnutí učiva předepsaného osnovami Úroveň myšlení Úroveň vyjadřování

 

1 výborný ovládá bezpečně pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti výstižné a poměrně přesné
2 chvalitebný ovládá uvažuje celkem samostatně celkem výstižné s menšími nepřesnostmi
3 dobrý v podstatě ovládá menší samostatnost v myšlení nepřesné
4 dostatečný ovládá se značnými mezerami nesamostatné myšlení myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 nedostatečný neovládá odpovídá nesprávně i na návodné otázky i na návodné otázky odpovídá nesprávně

 

 

Klasifikace Celková aplikace vědomostí a dovedností při řešení praktických úloh Píle a zájem o učení
1 výborný uvědoměle využívá vědomosti a dovednosti, pracuje samostatně, přesně a s jistotou aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úloh, dopouští se jen menších, nepodstatných chyb učí se svědomitě
3 dobrý s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby jichž se dopouští k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 dostatečný dopouští se podstatných chyb, nesnadno je překonává malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele pomoc a podněty k učení jsou neúčinné

 

 

Výstupní hodnocení

Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

  • možnostech žáka a jeho nadání,
  • předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,
  • chování žáka v průběhu povinné školní docházky,
  • dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.

Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém ročníku, jestliže se hlásí ke vzdělávání ve střední škole. 

Hodnocení žáků, kteří jsou cizími státními příslušníky

Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného školním vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

Sebehodnocení žáka

Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.

6.2 Pravidla pro hodnocení žáků

  • naplňování klíčových kompetencí a výstupů z jednotlivých vyučovacích předmětů s přihlédnutím k míře postižení a dalším limitujícím faktorům,
  • individuální pokroky žáka,
  • úroveň komunikačních dovedností,
  • aktivita a zájem při řešení zadaných úkolů, činností a problémů,
  • schopnost sebepoznání a sebehodnocení,
  • kvalitativní změny v dovednostech a postojích,
  • míra samostatnosti,
  • schopnost tolerance a vzájemné pomoci,
  • dosažená manuální zručnost a úroveň samostatné práce.

6.3 Kritéria hodnocení

  • Žáci jsou hodnoceni ve všech povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem pro příslušný ročník.
  • Při hodnocení se přihlíží k celé osobnosti žáka, jeho eventuálním poruchám učení, individuálním zvláštnostem, snaze, píli, přihlíží se k věkovým zvláštnostem žáka, i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
  • Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitelé uplatňují přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Učitelé klasifikují jen probrané a procvičené učivo. Učitel přistupuje k hodnocení s vědomím motivační funkce hodnocení (vede žáka ke snaze zlepšit se) a jeho formativního významu (sděluje žákovi, jak si vede, a stimuluje ho k lepším výkonům).
  • Součástí hodnocení je i sebehodnocení žáků, jejich snaha a schopnost posoudit nejen svoji práci, ale i vynaložené úsilí, osobní možnosti a rezervy.
  • Pro hodnocení a klasifikaci se používá různých druhů a forem zkoušek, jejichž klasifikace má různou váhu. Celkové hodnocení žáka se tedy neurčuje matematickým průměrem. Do celkového hodnocení se promítá nejen úroveň vzdělání, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP, ale i úroveň kompetencí. Výsledná známka, případně slovní hodnocení za klasifikační období musí odpovídat známkám a slovnímu hodnocení, které žák získal, a doplňujícímu slovnímu hodnocení, které bylo sděleno žákovi a jeho zákonnému zástupci v průběhu klasifikačního období.
  • Hodnocení chování žáka i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance, výskyt a požití návykových látek je povinen okamžitě řešit ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele, v případě závažnějších přestupků ředitelku školy. 

Kritéria hodnocení prospěchu

  • Ø ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů,
  • kvalita myšlení, především logika, samostatnost a tvořivost,
  • vztah a postoje k práci, organizace vlastní práce, sebekontrola, udržování pořádku na pracovišti, schopnost spolupracovat, snaha dokončit práci v požadované kvalitě  a termínu,
  • osvojení účinných metod samostatného studia, práce s informacemi, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
  • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a přístup k estetizaci školního prostředí,
  • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví a péče o životní prostředí,
  • vhodné a šetrné zacházení s pomůckami, potřebami, sportovním náčiním a nářadím. 

Kritéria hodnocení chování

  • dodržování obecných norem soužití ve školním kolektivu,
  • dodržování pravidel chování stanovených školním řádem,
  • dodržování pokynů pedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců školy.

Pravidla pro hodnocení žáků v předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)

Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí logicky správně. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.

Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností  dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně  se zapojuje do diskuze. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

Stupeň 4 (dostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností  vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu

se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

Stupeň 5 (nedostatečný)

U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností  vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.  Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen. 

Pravidla pro hodnocení žáků ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň. 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. 

6.4 Pravidla pro hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Při hodnocení integrovaných žáků vycházíme z doporučení pedagogicko-psychologické poradny či speciálně-pedagogického centra. Hodnocení má motivační charakter, respektuje možnosti, schopnosti a individuální pokrok jednotlivých žáků. Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost atd. Jestliže nebude v některých případech žák klasifikován, neznamená to, že je současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, hodnotíme co nejčastěji a máme na zřeteli motivační a diagnostickou funkci ohodnocení i jeho funkci regulativní.

6.5 Způsoby hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

  • Žáci, u nichž je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceni z mateřského jazyka a jiných jazyků slovně.
  • U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u žáků se specifickými poruchami učení hodnotit slovně po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním žákovi i na metodách, užívaných při výuce, které jej mohou znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější potíže, je možné postupně přecházet k běžné klasifikaci.
  • Za určitých okolností může být pro žáka výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce (o jeden i více stupňů. Při uplatňování všech těchto možností postupujeme velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření.
  • U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
  • Ředitel školy se souhlasem školské rady rozhodl o hodnocení klasifikací, v případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami o hodnocení slovním, případně kombinovaném.

 

6.6 Pravidla pro hodnocení chování a udělení výchovného opatření

Vedeme žáky k zodpovědnosti za své chování. Snažíme se vysvětlovat význam opatření, případné důsledky přestupků. Klademe důraz na prevenci negativních jevů.

 

Při návrhu udělení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlíží třídní učitel zejména

  • k závažnosti přestupku,
  • k četnosti a opakování přestupku;
  • k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky,
  • k tomu, zda v předchozím klasifikačním období již žákovi bylo uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování,
  • k charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka.

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Komentáře nejsou povoleny.